Co můžeme u psů očkovat navíc?

Mezi základní onemocnění, která běžně u psů očkujeme patří psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, infekční laryngotracheitida, parainfluenza, leptospiróza a vzteklina. Na trhu jsou však i další vakcíny, kterými můžeme naše mazlíčky chránit proti závažným či vysoce nakažlivým chorobám. 

Lymská borelióza

Lymská borelióza je onemocnění přenášené klíšťaty. Je způsobeno bakterií Borelia burgdorferi. Nákaza boreliemi nemusí vždy znamenat propuknutí onemocnění a diagnostika boreliózy je poměrně obtížná. Klinické příznaky se projeví až po několika týdnech či měsících od nákazy. Pozorujeme horečku, bolestivost a záněty kloubů a kulhání. V těžších případech můžeme pozorovat i neurologické příznaky či poruchy funkce ledvin a srdce. Diagnostika onemocnění zahrnuje klinické vyšetření, krevní testy, serologický test na výskyt protilátek a vyloučení dalších pravděpodobných diagnóz. Dle vážnosti průběhu onemocnění však někdy zůstávají pohybové či jiné obtíže dlouhodobě i po zaléčení.

Očkování proti lymské borelióze se provádí až po ukončení základního štěněcího vakcinačního schématu. Potom je možné ho očkovat kdykoli. Pokud předtím nikdy nebyl pes proti borelióze vakcinován, dávají se dvě dávky v rozestupu 3-4 týdnů. Poté se přeočkovává 1x ročně. Doporučuje se všem psům, kteří se hodně pohybují v přírodě, chodí do lesa a podobně. 

Tuto vakcínu máme běžně SKLADEM.

Psincový kašel

Psincový kašel je akutní vysoce nakažlivé onemocnění horních dýchacích cest. Způsobuje ho bakterie Bordetella bronchiseptika spolu s virem parainfluenzy. Přidružené mohou být i další patogeny. Mezi psy se přenáší sekrety při kašlání, kýchání nebo očichávání. Typickými příznaky jsou dráždivý kašel, někdy s vykašláváním hlenu, dávení až zvracení, zvýšená teplota, neochota k pohybu, nechuť k jídlu. Většinou onemocnění probíhá jako zánět průdušnice a hrtanu, může se však někdy rozvinout až v zápal plic.

Očkování proti psincovému kašli se obvykle provádí až po ukončení základního štěněcího vakcinačního schématu. Provádí se vstřikem vakcíny do nosní dírky. Přeočkování se provádí každoročně. Při prvním očkování se může přechodně objevit lehký výtok z nosu či očí a pokašlávání. Doporučuje se především psům, kteří se pohybují ve větších skupinách jiných psů (cvičáky, výstavy, sportovní aktivity, psí hotely..).

Na toto očkování je třeba se předem OBJEDNAT.

Tetanus

Tetanus je závažné onemocnění, které nevzácně končí smrtí zvířete. Je způsobené toxinem (tetanospasmin) produkovaným bakterií Clostridium tetani. Nejčastěji se tato bakterie vyskytuje v prachu, v chlévském hnoji a v půdě. Bakterie se dostává do těla přes krvavé rány – více náchylná jsou například přezubující štěňata. Zvýšené riziko nákazy mají také psi vyskytující se ve stájích, případně ti, kteří hodně hrabou nebo se pohybují tam, kde se půda zúrodňuje chlévským hnojem, apod. Toxin zabraňuje uvolnění svalového stahu a dochází k tuhnutí svalů. Pozorujeme topornou chůzi, později pes nemůže chodit vůbec a jen leží na boku, natažené končetiny, sevřené čelisti, vytažení ústních koutků dozadu, uši křečovitě zvednuté, záklon hlavy. Nastupují problémy s polykáním, zvíře hodně sliní. Úhyn nastává v důsledku obrny dýchacích svalů. Léčba je velice náročná a často se i přes veškerou snahu nepodaří pacienta zachránit. Jedinou spolehlivou prevencí je očkování.

Očkování proti tetanu se provádí u psů od 3 měsíců věku, obvykle po dokončení základního štěněcího vakcinačního schématu. Přeočkování je nutné po 3-4 týdnech a následně každé dva roky. Doporučuje se především psům v období výměny chrupu a všem psům, kteří se pohybují ve stájích.

Na toto očkování je třeba se předem OBJEDNAT.